LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ ZTRÁCÍ POZICE RYCHLEJI NEŽ BY MUSELO - ANEB SKANZENEM ČESKÉ LESNICKÉ POLITIKY ZEĎ NEPRORAZÍŠ

Výsledky české státní lesnické politiky jsou ve srovnání s výsledky nejbližšího souputníka - zemědělců - viditelně horší. Ústup z formálních pozic ve struktuře ministerstva, 100x vyšší dotace do zemědělské půdy ve srovnání s lesní půdou (r. 2015, dle Zelených zpráv ministerstva zemědělství: 12.500 Kč/ha zemědělské půdy versus 117 Kč/ha lesní půdy), neúplné kompenzace za narůstající hospodářská omezení a za škody na lesích, v mezinárodním srovnání zoufalý stav v přidávání hodnoty surovému dříví, defenzivní pozice lesnictví v médích, pokles zájmu o studium lesnictví …

Číst dál...

Problém obvyklé ceny a tržní hodnoty u pozemků

Obvyklá cena (OC) a tržní hodnota (TH)  jsou páteřní pojmy tržního oceňování pozemků. Tedy oceňování, které má stát zásadně na tržních datech. OC je v zákoně o oceňování majetku definována jako cena, která by byla dosažena při prodeji podobného majetku. Podobně popisují TH mezinárodní oceňovací standardy, a sice jako částku, za kterou bylo možné pravděpodobně věc směnit na trhu. Mnohým, a dlouho i mě, připadaly oba pojmy, až na nuance, jako v zásadě synonymní. Ale nejsou. Dopady tohoto zjištění jsou pro oceňovatele i uživatele ocenění zásadní.

Doporučené metody tržního oceňování lesa

Jakou metodu tržního ocenění (tržní hodnotou nebo obvyklou cenou) vybrat, s ohledem na velikost lesního majetku a věk porostů, vám může napomoci tabulka v odkazu. Jde samozřejmě pouze o doporučení.

ČETNOSTI RŮZNÝCH DRUHŮ OCENĚNÍ LESA

Protože bývám dotazován, jaká je četnost různých druhů ocenění lesa (a odpovědi jsem dosud musel jen odhadovat) a protože jsem sám podlehl zvědavosti, roztřídil jsem a sečetl vlastní ocenění od r. 2009 dosud (7.3.2014).

Číst dál...

K DĚDĚNÍ NEMOVITOSTÍ ZNALECKÝ POSUDEK NEBO ODBORNÉ POSOUZENÍ?

V poslední době někteří notáři žádají pozůstalé, aby k dědickému řízení namísto donedávna obvyklého znaleckého posudku o obvyklé ceně nemovitostí zajistili tzv. odborné posouzení. Dědici pak někdy objednávku ocenění prezentují znalci tak, že místo něčeho rozsáhlého a dražšího stačí jen něco stručného a hlavně levnějšího. Pomiňme naprosto pochopitelnou snahu dědiců ušetřit, stejně tak snahu znalců vydělat. Podívejme se na ocenění věcně. Předně je nepodstatné, zda se oceňovací zpráva jmenuje znalecký posudek či odborné posouzení. Důležitá je její kvalita, tedy soulad ocenění a skutečnosti. Práci jistě zlevní, pokud znalec nebude věnovat čas šetření, zda je trvalý travní porost určen územním plánem k zastavení, jak je ve skutečnosti využívána neplodná půda nebo zda lesní porost, který podle lesní hospodářské osnovy na pozemku roste, nebyl už vytěžen. Ale stojí to znalci za to? Za svou práci odpovídá a nelze nikdy vyloučit, že bude k odpovědnosti za ní volán. Ocenění, u kterého by kvalita měla ustoupit ceně, by asi měl raději ve svém zájmu odmítnout.