Články

Četnosti různých druhů ocenění lesa - aktualizace 2019

Protože bývám dotazován, jaká je četnost různých druhů ocenění lesa (a odpovědi jsem jen odhadoval) a protože jsem sám podlehl zvědavosti, roztřídil jsem a sečetl vlastní ocenění od r. 2009 do III/2014 (zveřejněno na těchto stránkách v r. 2014) a nově za období od r. 2016 do X/2019. 

Zde jsou výsledky (první cifra je za období 2009-2014, druhá 2016-2019, v % případů):

vyhláškové ocenění - lesní porosty zjednodušeným způsobem: 52,1%, 53,7

tržní ocenění (obvyklou cenou nebo tržní hodnotou): 36,5 %, 32,4%

ocenění pro účely odnětí nebo omezení lesních pozemků: 6,2%, 4,7%

ocenění škod: 2,6%, 2,7%

vyhláškové ocenění - lesní porosty základním způsobem: 1,7%, 5,4%

ocenění věcných břemen: 0,9%, 1,1%

Celkem jde o 1368 případů, přičemž jeden znalecký posudek obsahuje často dva, někdy i tři druhy ocenění.

Nová smlouva mezi vlastníky lesa a společností

Ve zpravodaji Sdružení vlastníků obecních lesů č. 37, strana 4,  vyšel text, který popisuje kolabující české lesnictví vinou chybně vystavěných vztahů v systému Společnost/Stát/Vlastník lesa. Dnes je tento systém konkurenční, tzn. hraje na vítěze a poražené. Pokud nebude reformován, skončí zákonitě porážkou všech. V článku je naznačeno,  jak jej začít měnit na spolupracující.  Tedy jak spravedlivěji a z dlouhodobého hlediska stabilněji rozdělit výnosy a náklady s lesem spjaté  mezi společnost a vlastníky lesa. 

Zpravodaj ke stažení: 

4 SYSTÉMOVÉ NEDOSTATKY ČESKÉHO LESNICTVÍ 2019

Neznám nikoho, kdo má situaci v lesnictví za dobrou. Znám mnoho lidí, kteří si myslí opak. Za systémové nedostatky, které tomuto stavu významně přispívají, považuji (pořadí není důležité):

1. Slabá až neexistující koordinace na styku:

a. produkce dříví (MZe),

b. zužitkování dříví (MPO),

c. ochrana životního prostředí (MŽP),

d. zdanění a dotace (MF).

2. Ad hoc řízení lesnictví namísto řízení stojícího na informacích, na styku:

a. produkce dříví,

b. myslivost,

c. nedřevní funkce lesa,

d. dotace.

3. Nestabilní systém správy státních lesů vedoucí k nevyvážené, z podstaty nepředvídatelné distribuci příjmů z lesa. Nestabilita plodí nejistotu a v ní se klade na první místo snaha přežít, nikoli vytvářet perspektivní budoucnost. Díky dominanci státního vlastnictví lesů má nestabilita normativní dopad na celé lesnictví.

4. Legislativa, která odpovídá dřívějšímu centrálně řízenému státnímu lesnictví, na místo současnému decentralizovanému vlastnictví lesů. Hodně diktátu, málo podpory.

Uvedené nedostatky vedou

1. ke snížené schopnosti oboru

a. definovat, zdůvodňovat a prosazovat své zájmy (zajištění pracovních příležitostí v lesnictví za důstojných a perspektivních podmínek, podpora užití dřeva obecně, podpora domácího zpracování dřeva, …),

b. dobře reagovat ve střetech zájmů (pěstování dříví x myslivost, produkce dříví x ochrana životního prostředí, …),

c. dobře a včas reagovat na mimořádné jevy nebo události (hynutí smrku, dlouhodobá stagnace výnosů x růst nákladů, …),

2. k nespokojenosti dotčených.

Je jasné, že nic z uvedeného není černobílé. Nějak se ale začít musí. Nejlépe otevřenou diskusí o příčinách. Diskusí hledající řešení nikoli viníka. Lidé všech zájmových skupin potřebují perspektivu.

Radek Zádrapa, duben 2019 

Anketa 1

Kupní ceny lesa v ČR v r. 2018 - znáte nějaké? Podělte se.

Anketa 2

Tržní hodnota lesních pozemků (LP) ve zvláště chráněných územích (ZCHÚ) dle zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb.

Anketa 3

Kupní ceny lesa v ČR v r. 2019 - znáte nějaké? Podělte se.